Alessio Verna Video
Ultimo aggiornamento
2024-05-10
Aggiorna
Maggio Musicale Fiorentino Teatro Maggio Musicale Fiorentino Umberto Giordano Gianandrea Noseda Cecchi Sonya Yoncheva George Petean Verna Venuti Alfio Arcangeli Cirri Dominici Martelli Orchestra Maggio Musicale Fiorentino 2021
Gabriel Faurè considered Umberto Giordano’s Siberia to be one of the most interesting and singular works of the early 20th century. The opera’s tragic narrative follows Prince Alexis’s courtesan Stephana. She falls in love with an innocent soldier, Vassili, who is sent to Siberia for killing the Prince. Stephana gives up her life of luxury to follow him but cannot escape her past. With its intensely Russian atmosphere and passionately soaring melodies, Siberia was Giordano’s favourite among his operas. This acclaimed Fiorentino production was greeted with multiple ovations. ???????????? ????????????/????????????-????????????: (http•••) ???????????????????????? ???????? ???????????? ????????????????????: (http•••) Available in DVD (37928)/ Blu-ray (57928) / CD CDS7928.02 (2CDs) Recording place: Teatro del Maggio Musicale Fiorentino Recording date: : July 7th, 2021 Conductor: Gianandrea Noseda Orchestra and Chorus: Coro e Orchestra del Maggio Musicale Fiorentino Chorus Master: Lorenzo Fratini Director: Roberto Andò Set and Light Designer: Gianni Carluccio Costume Designer: Nanà Cecchi Video Designer: Luca Scarzella Theater: Teatro del Maggio Musicale Fiorentino Cast: Stephana, Sonya Yoncheva, soprano Vassili, Giorgi Sturua, tenor Gléby, George Petean, baritone Nikona, Caterina Piva, mezzo-soprano Il principe Alexis, Giorgio Misseri, tenor Ivan, Antonio Garés, tenor Il banchiere Miskinsky, Francesco Verna, baritone Walinoff, Emanuele Cordaro, bass Il capitano, Francesco Samuele Venuti, bass Il sergente, Joseph Dahdah, tenor Il cosacco, Alfonso Zambuto, tenor Il Governatore, Adolfo Corrado, bass L’invalido, Davide Piva, baritone L’ispettore, Amin Ahangaran, bass La fanciulla, Caterina Meldolesi, soprano Chorus Soloist: Alfio Vacanti Extras: Paolo Arcangeli, Mauro Barbiero, Fabrizio Casagrande, Alessandro Ciardini, Leonardo Cirri, Cristiano Colangelo, Giacomo Dominici, Stefano Francasi, Marco Martelli, Stefano Mascalchi, Matteo Mazzuccato, Domenico Nuovo, Federico Vazzola, Silvio Zanoncelli ► Subscribe to Dynamic YOUTUBE Channel: (http•••) ► Follow Dynamic FACEBOOK Page: (http•••) ► Follow Dynamic on INSTAGRAM:(http•••) ► Follow Dynamic on TWITTER:(http•••) ► Learn more about Dynamic: (http•••)
Ji František Škroup Karel Strakatý Pak Voda Dob 1834 1835 1839 1859 1860
Kde domov můj / - je původně píseň o dvou slokách, složená pro postavu slepého houslisty v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka z roku 1834. Píseň brzy zlidověla a stala se českou vlasteneckou hymnou, poté se její první sloka stala českou částí československé státní hymny, v níž byla následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska), a poté samostatně hymnou České republiky. Již od 19. století k písni vznikalo také množství nejrůznějších doplňků i parafrází. Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, lehké vlastenecké satiry na poněmčilé měšťanstvo, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Zpívá ji ve čtvrtém jednání slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích. Hudbu k ní složil a Tylův text mírně upravil František Škroup. Fraška obsahovala 21 hudebních čísel od Františka Škroupa – písní, quodlibetů, duet i sborů – a píseň „Kde domov můj“ v ní byla obsažena pod číslem 19. Prvním interpretem se stal basista pražského divadla Karel Strakatý, v Anglii a v Německu ji zpopularizoval barytonista Jan Píšek. Zlidovělo několik písní z této divadelní hry (např. č. 3 „Vane větřík po lučinách“ nebo píseň ševce Kroutila „Staří Pražané“ pod číslem 17, píseň „Kde domov můj“ však mezi nimi vynikla a získala postavení neformální vlastenecké hymny. Píseň byla hned v březnu 1835 vydána také v časopise Věnec ze zpěvů vlasteneckých uvitý a obětovaný dívkám vlastenským s průvodem fortepiana, který vycházel v letech 1835–1839 a s Josefem Krasoslavem Chmelenským jej založil a redigoval František Škroup. Univerzitní profesor, divadelní a hudební kritik Anton Müller v Bohemii divadelní hru ostře zkritizoval (hlavně kvůli sprostotě jedné z postav, opilce Kroutila), ale vyzdvihl písně a píseň Kde domov můj v časopise celou přetiskl. Samotná divadelní hra ovšem schytala kritiku z mnoha stran, mimo jiné od Josefa Jiřího Kolára, Karla Hynka Máchy nebo Karla Havlíčka Borovského. Později cenzura například Josefu Kajetánu Tylovi zakázala zařadit píseň Kde domov můj do báchorky Lesní panna aneb cesta do Ameriky, Strakatý ji nesměl zpívat u příležitosti otevření divadla v Chrudimi, cenzura ji vyřezávala z pěveckých sborníků. Za doby bachovského absolutismu se údajně dostalo písni té cti, že byla zařazena do seznamu nebezpečných spisů, a ještě roku 1859 údajně pražský policejní ředitel Päumann vlastní rukou chytal studenty, kteří ji zpívali. S o to větším jásotem pak byla vítána po roce 1860, kdy represe polevily. Původní text / 1. Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách. V sadě stkví se jara květ zemský ráj to na pohled! A to jest ta krásná země země česká domov můj! Země česká domov můj! 2. Kde domov můj, kde domov můj. Znáte v kraji bohumilém duše outlé v těle čilém, mysl jasnou, znik a zdar a tu sílu, vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj! Moravská verze písně / Kde domov můj?! Velkomoravská koruna klesla do mořského lůna, nezůstal nám z oněch dob ani našich králů hrob: byla druhdy veleslavná zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Pro minulost nezoufejme, času novému se vzdejme, času duch otvírá nám nové slávy jasný chrám: též se hlásí k matce Slávě zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Bujará Orlice pestrá, lva bílého věrná sestra, snášela s ním nehodu, cítí teď s ním svobodu: s českým lvem se nerozloučí zem moravská, domov můj! Kde domov můj?! Tam kde lidu moravskému, českému i slovenskému apoštolé slovanští zvěstovali křesťanství: na posvátném Velehradě, na Moravě domov můj! Kde domov můj?! Bože, mocný Hospodine, ruka Tvoje světům kyne, Tebe vzývá národ můj, mocný Bože, při něm stůj: světovládný Hospodine, chraň Moravu – domov můj!
Curtis Verna Verna Wolfgang Amadeus Mozart Max Rudolf Urania 2006
Provided to YouTube by The Orchard Enterprises Don Giovanni, K. 527, Act I: Or sai che l'onore · Maria Curtis Verna · Wolfgang Amadeus Mozart · Orchestra Sinfonica di Torino della Rai · Coro di Torino della Rai · Max Rudolf Mozart: Don Giovanni, K. 527 ℗ 2006 Urania Released on: 2006-02-04 Auto-generated by YouTube.
Harold Wright Goldsmith Brahms Sterling Ralph McLane Pablo Casals Rudolf Serkin Verna Boston Symphony Orchestra 1496 1972
Harold Wright, Harris Goldsmith – Brahms: Two Sonatas For Clarinet And Piano Brahms: Sonata In F Minor For Clarinet And Piano, Op. 120, No. 1 A1 I - Allegro Appassionato 7:00 A2 II - Andante Un Poco Adagio 5:08 A3 III - Allegretto Grazioso 4:08 A4 IV. Vivace 4:40 Label: Musical Heritage Society – MHS 1496 Format: Vinyl, LP, Stereo Country: US Released: 1972 Genre: Classical Style: Romantic Harold Wright, the first clarinetist of the Boston Symphony Orchestra, is universally recognized as one of the finest living artists on his instrument. His patrician phrasing, silken legato and almost uncanny dynamic gradations have long been a subject of awe among cognoscenti. Only recently "The New Records” called this sterling musician "one of the supreme masters of woodwind playing.” Mr. Wright studied with Ralph McLane at the Curtis Institute of Music, and for many years has been associated with Pablo Casals in Puerto Rico and with Rudolf Serkin at the Marlboro Music Festival. He has appeared in numerous recitals and in concerts of chamber music with such groups as the Budapest, Juilliard, Galimir and Guarneri quartets. Harris Goldsmith was born and trained in New York City. He is a graduate of the Manhattan School of Music where he studied piano with Robert Goldsand and the late Verna Brown. "A deep understanding of the music and good imagination” wrote the New York Times of Mr. Goldsmith’s Town Hall debut, "one could see his awareness of the details, the line and the larger elements of structure.” Of late, the London Daily Telegraph praised his "formidable technique, with an accuracy and power far above average” and the Washington Post called him "a musician with vivid ideas . . . he is not afraid to take risks which he usually brought off with success and always with excitement.”
o
- cronologia: Cantanti lirici.
- Indici (per ordine alfabetico): V...